Vyhlídka u bývalého německého radiomajáku

Kraj: Středočeský 

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.6604042N, 13.8160575E

Pozůstatky bývalého německého radiomajáku naleznete zde: https://mapy.cz/s/gamohamojo

Dnes vás opět zavedu na místo, o kterém jsem štěknul v knize S Tuláčky cestou necestou. Štěknu vám o místě, kde v době ne tak moc minulé stál německý radiomaják.

Byl krásný zimní den. Na obloze poletovali kámoši Mračouni a slibovali sněhovou nadílku. Větřík zlehka vanul a já jsem si pod fousky poštěkával, že už se blíží pořádná zima.

Tlapkal jsem si hlubokými brdskými lesy a představoval jsem si, jak krásně tu bude, až se stromky schovají pod bílou peřinou. Tlapkal jsem mne ták dobře známými místy u kterých moc dobře vím, jak krásné jsou v zimě a jak krásné jsou v létě. Tlapkal jsem si místy, kde je za sněhu lepší pro člobrdy vyrazit na běžkách, ale i pěšky se to dá.

Tlapkal jsem nádhernou přírodou zahloubán do vlastních myšlenek, když se měkoučká lesní cesta, po které jsem dosud tlapkal, změnila v cestu kamenitou. Vysoké stromy, které jsem dosud merčil na každém kroku, vystřídaly mladé rozčepýřené stromky.

Les kolem mne se zničehonic proměnil a mne štěklo, kde to jsem. Zamával jsem člobrdici chvostem na rozloučenou, kopnul jsem do vrtule a než bys pro kostičku doběhl už jsem svištěl kupředu s radostí a zvědavostí v kožíšku.

Svištěl jsem kupředu rychleji než rychle. Ušadla mi plápolala na kebuli, chvost se vrtěl radostí a famfrňák si užíval vůni lesa, která je v této části lesa ták omamná. Svištěl jsem kupředu po kamenité cestě, když jsem zmerčil pěšinku.

To se ví, jen co jsem pěšinku zmerčil, vyměnil jsem kamenitou lesní cestu za měkoučkou pěšinku a už jsem svištěl slalom mezi stromy. Usvištěl jsem několik rychlých kroků, prosvištěl jsem zatáčkou. Skočil jsem dlouhý skok, když v tom, najednou, přímo přede mnou, stála vysoká zeď.

Jen co jsem vysokou zeď zmerčil, zpomalil jsem a tempem tlapka tlapku mine, vydal jsem se na průzkum.

Tlapka střídala tlapku. Očadla, ušadla i famfrňák jsem měl v pohotovosti. Prohlížel jsem si zeď píď po pídi a pod fousky jsem si poštěkával, jak se místo za dobu mé nepřítomnosti změnilo. Z vysoké zdi v jednom rohu nezbylo již skoro nic. Další tři zdi jsou však stále na svém místě. I chodbička je stále na svém místě. Dokonce i místnůstka s ohništěm je stále na svém místě.

To vám štěknu kamarádi, jednou bych rád zjistil, jak německý radiomaják v době své největší slávy vypadal. Jenže to už asi nezjistím. Ale víte co? I jeho pozůstatky stojí za průzkum. Mají takovou zvláštní atmosféru. Navíc jen pár kroků od stavby se les rozestoupí a je vidět do dálky daleké.

Líbí se vám mé příběhy a mou knihu doma ještě nemáte? Nevadí ;) Kniha je stále v prodeji a zakoupit si jí můžete zde: https://www.bookla.cz/eshop/zbozi/10000422.

Tip na ubytování

Až se v mých stopách kamarádi vydáte a budete hledat ubytování, vřele vám doporučím hotel Pod Kokšínem. Hotel se nachází na samotném okraji CHKO Brdy, odkud je to jen co by pro kostičku dosvištěl do pohádkové přírody.