Vyhlídkové místo Malý tok

Kraj: Středočeský 

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.6538706N, 13.8479197E

Vyhlídku Malý Tok naleznete zde: https://mapy.cz/s/lobuhekugo

Dnes vás zavedu na vyhlídkové místo Malý Tok, kam mne tlapky zanesly, když jsem se vydal po stopách mé knihy S Tuláčky cestou necestou.

Byl chladný zimní den. Na obloze se proháněli kámoši Mračouni, studený větřík zlehka vanul a já jsem si poštěkával, že pořádná zima už se blíží. Ale ještě než opravdu přijde, chtěl jsem se vrátit na jedno z mých nejoblíbenějších brdských míst. Chtěl jsem se vydat na místo, které je skryté před zraky turistů. Chtěl jsem se vydat na místo, kam nevede žádná směrovka. A protože bych to nebyl já, abych si netlapkal za svým, vedl jsem člobrdici mne ták dobře známou cestou kupředu a nic mne nemohlo zastavit.

Tlapkal jsem do mírného kopečka po krásné červené cestě, kterou jsem jaktěživ nezmerčil nikde jinde, než v mých oblíbených Brdech. Tlapkal jsem stále za famfrňákem, kochal jsem se přírodou a pod fousky jsem si poštěkával, jakou krásnou přírodu tu Fabiánek zařídil.

Všude, kam očadlo pohlédlo, rostly vysoké stromy. Pod stromy merčil jsem koberce borůvčí a mechu. Nejednou jsem zmerčil pařez porostlý mechem a houbami, nejednou jsem zmerčil nádherný choroš. Celou tu krásu místního lesa doplňovalo kapradí, které rostlo skoro na každém kroku.

Tlapkal jsem po červené cestě stále kupředu. Užíval jsem si vůni lesa, prohlížel jsem si pěšinky. Než jsem si krásnou přírodu stihl pořádně užít, dotlapkal jsem na rozcestí. Kudy kam, to mi štěklo hned. Ani jsem se nezastavil a už jsem odbočoval vlevo. Červenou cestu jsem nechal za chvostem a dál jsem tlapkal měkoučkou lesní pěšinou vedoucí v borůvčí.

Tlapka střídala tlapku a já se nechal nést. Protlapkal jsem zatáčkou, minul jsem ohniště, když se jen mrňousek přede mnou, po mé pravé tlapce, rozestoupil les a já zmerčil místo mne ták dobře známé. Zmerčil jsem místo, na které výletníky láká žlutá lavička. Zmerčil jsem vyhlídkové místo Malý Tok, ze kterého je parádní výhled do dálky daleké.

Jen co jsem místo zmerčil, kopnul jsem do vrtule a svištěl jsem kupředu rychleji než rychle. Svištěl jsem z mírného kopečka ták rychle, až mi od tlapek odlétalo jehličí. Svištěl jsem kupředu ták rychle, až mi ušadla plápolala na kebuli a chvost měl co dělat, aby vyrovnal zatáčky. Svištěl jsem kupředu ták rychle, že než jsem se nadál, stál jsem u lavičky a svět mi ležel u tlapek.

Stál jsem na místě a valil jsem očadla. Přímo pode mnou bylo kamenné moře a hluboký les. Za hlubokým lesem merčil jsem domečky i vesničky. Merčil jsem pole, louky a dokonce i pastviny. Merčil jsem další část hlubokých brdských lesů.

Jak dlouho jsem na místě stál a kochal se výhledem, to vám neštěknu. Co vám však štěknout mohu je, že zatímco já jsem se kochal výhledem, člobrdice něco psala do malého sešitu. Když vzkaz dopsala, ukryla sešit zpátky na své místo, připadala můj putovní kamínek a kochala se se mnou.

Líbí se vám mé příběhy a mou knihu doma ještě nemáte? Nevadí ;) Kniha je stále v prodeji a zakoupit si jí můžete zde: https://www.bookla.cz/eshop/zbozi/10000422.

Tip na ubytování

Až se v mých stopách kamarádi vydáte a budete hledat ubytování, vřele vám doporučím hotel Pod Kokšínem. Hotel se nachází na samotném okraji CHKO Brdy, odkud je to jen co by pro kostičku dosvištěl do pohádkové přírody.