Studánka Pod Bůrkem

Dnes vás zavedu ke studánce Pod Bůrkem, kterou jsem hledal, když jsem se vydal po stopách mé knihy S Tuláčky cestou necestou.

Byl krásný den. Na obloze zářil kamarád Puňťa, lehce mrzlo a den byl jako stvořený pro pořádný výlet. Ze začátku jsem nevěděl kam by, ale když jsem zmerčil knihu co jsem letos vydal štěklo mi, že bych se mohl vypravit na jedno z mých oblíbených míst. V mžiku jsem už ležel v Toyoťákovi a vezl jsem se do mých oblíbených Brd.

Jen co jsem vyskočil z Toyoťáka, byl jsem k nezastavení. Zmerčil jsem mne ták dobře známou cestu. Nerozhlížel jsem se doleva ani doprava. Popohnal jsem člobrdici, štěknul jsem na ségruši a už mne tlapky nesly zpevněnou lesní cestou do mírného kopečka.

Tlapkal jsem nádherným hlubokým lesem. Všude, kam očadlo dohlédlo, rostly vysoké stromy. Pod stromy merčil jsem koberce z mechu. Co chvilku na mne mezi stromy vykouknul kamarád Puňťa, co chvilku jsem pod stromy zmerčil pařez. Tlapkal jsem nádhernou přírodou, užíval jsem si chvíli tady a teď, když jsem se přistihl jak svištím měkoučkou pěšinkou slalom mezi stromy neznámo kam.

Svištěl jsem rychleji než rychle. Ušadla mi plápolala na kebuli, chvost se vrtěl radostí a já svištěl slalom mezi stromy s obrovskou radostí. Svištěl jsem do hloubi lesa, a když mi cestu zkřížila další pěšinka, opustil jsem pěšinku, kterou jsem dosud svištěl a už jsem svištěl další pěšinkou zpátky k člobrdici.

Mnohokrát jsem svištěl neznámou pěšinkou do hloubi lesa, mnohokrát jsem se vracel zpátky k člobrdici, až jsem se jednou vrátil na zpevněnou lesní cestu, ze které jsem zmerčil mne ták moc dobře známou měkoučkou lesní cestu.

Kopnul jsem do vrtule a svištěl do míst mne ták dobře známých. Usvištěl jsem nemnoho rychlých kroků a dosvištěl jsem ke mne ták moc dobře známé měkoučké lesní cestě. Odbočil jsem doprava a po několika rychlých krocích zkřížila mi cestu pěšinka. Jen co jsem pěšinku zmerčil, štěklo mi, že jsem skoro v cíli.

Opustil jsem měkoučkou lesní cestu a už jsem hopsal po pěšince. S radostí v kožíšku hopsal jsem kupředu. Po několika radostných skocích, za několika málo stromy, vykoukla na mne dřevěná stříška. V tu chvilku jsem skočil dlouhý skok a v mžiku jsem byl v cíli.

Po dlouhém skoku doskočil jsem ke stříšce. Doskočil jsem k malé dřevěné stříšce ukryté v hlubokých lesích chráněné krajinné oblasti Brdy. Doskočil jsem ke stříšce, která chrání pramen chutné vodičky. Doskočil jsem ke studánce Pod Bůrkem. Studánce, ke které se moc rád vracím.

Líbí se vám mé příběhy a mou knihu doma ještě nemáte? Nevadí ;) Kniha je stále v prodeji a zakoupit si jí můžete zde: https://www.bookla.cz/eshop/zbozi/10000422. Kdo by chtěl mou knihu s věnováním, napište mi.

 

Tip na ubytování

 

Až se v mých stopách kamarádi vydáte a budete hledat ubytování, vřele vám doporučím hotel Pod Kokšínem. Hotel se nachází na samotném okraji CHKO Brdy, odkud je to jen co by pro kostičku dosvištěl do pohádkové přírody.