Malý Tok

Kraj: Středočeský 

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.6558028N, 13.8450614E

Malý Tok naleznete zde: https://mapy.cz/s/pomukobene

Dnes vás zavedu na Malý Tok, na který jsem dotlapkal, když jsem se vydal po stopách mé knihy S Tuláčky cestou necestou.

Byl krásný zimní den. Na obloze řádili kámoši Mračouni, zimní větřík zlehka vanul a mne se chtělo vyrazit na pořádnou toulku. Nejdříve jsem nevěděl kam by, ale pak mi štěklo, že už jsem dlouho nebyl na Malém Toku. Přemluvil jsem člobrdici a než bys pro kostičku dosvištěl, už jsem vyskakoval z kámoše Toyoťáka na parkovišti v Nepomuku.

Jen co jsem z Toyoťáka vyskočil, byl jsem k nezastavení. V mžiku jsem tlapkal zpevněnou lesní cestou do táhlého kopečka. Všude, kam očadlo dohlédlo, rostly vysoké stromy. Pod stromy rostl koberec z borůvčí. Sem tam jsem v borůvčí zmerčil balvan, sem tam jsem v borůvčí zmerčil zrzavé kapradí.

Tlapkalo se mi, jedna radost. Než jsem se pořádně roztlapkal, už jsem tlapkal červenou lesní cestou do mírného kopečka. Les kolem mne se s novou cestou dočista změnil. Tam, kde ještě nedávno byl hluboký les, byl hustý les plný mladých rozčepýřených stromků. Za mladým lesem zmerčil jsem školku plnou pidi stromků.

Tlapkal jsem kupředu, přímo za famfrňákem a než jsem se nadál, dotlapkal jsem na rozcestí. Dotlapkal jsem na rozcestí, kde rozhodování kudy kam není vůbec snadné. Dotlapkal jsem na rozcestí čtyř cest, kde každá z cest vede na jedno krásné místo.

Na Nerozhodném rozcestí, jak tomuto rozcestí již dlouho štěkám, vydal jsem se doprava. V mžiku jsem měl po levé tlapce vysoké stromy a po tlapce pravé pidi stromky. Pod stromy merčil jsem koberce borůvčí i spoustu kapradí.

Tlapkal jsem mne ták dobře známým lesem. Tlapkal jsem pomalu a rozvážně. Moc dobře jsem věděl, kam mne tlapky zanesou a nebylo kam spěchat. Vždyť jsem tlapkal tou nejpohádkovější částí Brd. Tlapkal jsem tou částí Brd, kam moc člobrdů nezavítá, ale zároveň jsem byl v té části Brd, kam když už jednou člobrda zavítá, moc rád se do ní vrací.

Tlapka střídala tlapku a já stále tlapkal kupředu. Famfrňák větřil vůni lesa, očadla merčila pohádkovou přírodu. Tlapky jsem měl červenější než červené, když se po mé levé tlapce objevila pěšinka vedoucí kolem zbytků stavby do hloubi lesa.

To se ví, odbočil jsem doleva. Opustil jsem červenou cestu a už jsem tlapkal měkoučkou lesní cestou mezi stromy. Jen pár kroků jsem utlapkal a dotlapkal jsem ke kameni, který taktak koukal ze země. Dotlapkal jsem ke kameni, který měl bílou část skoro celou v zemi a na vrchní části měl namalovaný červený čtverec. Dotlapkal jsem na vrchol Malý Tok, kde jsem objevil tento kámen označující vrchol a na blízkém stromě mohl jsem si přečíst i název vrcholu a nadmořskou výšku.

Stál jsem na Malém Toku, kochal jsem se přírodou a pod fousky jsem si poštěkával, jak je na místě krásně. Opět jsem dotlapkal na místo, které jsem před lety objevil při mých prvních brdských toulkách. Dotlapkal jsem na místo, které se za ty roky co sem chodím ták moc změnilo. Dotlapkal jsem na místo, kde si ale pokaždé, když mne sem tlapky zanesou, připadám jako v pohádce.

Zda je to jen krásnou přírodou či nadmořskou výškou, kdo ví. Možná je to tajemným kamenem, který stojí jen mrňousek od vrcholu. Na kameni je očividně něco napsáno. Ale co, to vám neštěknu. Za ty roky, co kámen na místě stojí, vzkaz do kamene vytesaný je skoro nečitelný. Ale až se najde někdo, kdo vzkaz na kameni rozluští a dá mi vědět, na co přišel, určitě se s vámi o zjištění podělím.

Líbí se vám mé příběhy a mou knihu doma ještě nemáte? Nevadí ;) Kniha je stále v prodeji a zakoupit si jí můžete zde: https://www.bookla.cz/eshop/zbozi/10000422. Kdo by chtěl mou knihu s věnováním, napište mi.

Tip na ubytování

Až se v mých stopách kamarádi vydáte a budete hledat ubytování, vřele vám doporučím hotel Pod Kokšínem. Hotel se nachází na samotném okraji CHKO Brdy, odkud je to jen co by pro kostičku dosvištěl do pohádkové přírody.